logo

Delta, kufry, Paříž & Syracuse za odměnu za všechno, co kdy bylo

Operace Le bagáž

Už mám celkem něco nalítáno a kromě ryze obskurních lokací, kterým se z dostatku adrenalinu v mém běžném životě cíleně vyhýbám, jsem úspěšně přežila i cestu do Chersonu (200 km od Donbasu…) na Ukrajině a čtyřhodinový přesun odtamtud do Oděsy, aniž bych uměla kváknout ukrajinsky nebo rusky. Mohlo mě proto možná trochu napadnout, že si svou první leteckou „smůlu“ vyberu zrovna cestou do Ameriky, tedy do země neomezených možností, což platí zejména v případě, když za vaši dopravu a „le bagáž“ zodpovídají Francouzi.

Nic nespadlo, nikomu se nic neurvalo, buďte v klidu. Jen mi Air France ve spolupráci s Deltou zapomněli tak trochu přibalit na cestu i moje zavazadlo… Samo o sobě to není žádná tragédie, pořád to jsou jen nahraditelné věci. Jenže já jela na třídenní výlet, kde jsem se měla potkat s lidmi, na které jsem měla a respektive i celkem dost chtěla udělat dojem. Už třeba jen proto, že si mě vybrali z 80 lidí jako jedinou holku z Evropy, chtějí se mnou trávit dalších 5 – 6 let, a kromě jednoho mě nikdo z nich nikdy neviděl naživo. Garderóba v podobě převálených tepláků, mikiny prodchnuté čmuchem všech cestujících trasy Praha – Paříž – Detroit – Syracuse prostě na tu celofakultní schůzku nepřišla moc v úvahu. Bylo potřeba vymyslet plán B.

Paradoxně jsou tepláky a vytahaná mikina celkem použitelný dresscode většiny studentů, kteří se pohybují po kampusu. Druhým oblíbeným modelem je pak už celkem otřepaná „Han Solo Season Outfit„. Stačilo si pak ulovit ještě kafe ze Starbucks, průběžně čučet do telefonu, protože jsem 90 % netušila, kde jsem, a mohla jsem při první procházce zvesela předstírat, že jsem místní.

Univerzita je tak trochu na kopci. Dominantou je Hall of Languages, jejíž vznik se datuje mezi roky 1871 – 73 a říká se, že se stala předlohou pro dům, kde bydlí „Addams Family“.

Carnegie Library – jedna ze tří knihoven na kampusu. Budovu „okupují“ matematické obory a lidi z přírodních věd, ale protože je v téhle knihovně speciální sekce informačních věd, budu tu hodně doma i já.

Hendrick’s Chapel slouží jako místo, kde se potkávají různá náboženství a etnika při různých příležitostech. Kromě americké vlajky před kaplí vlaje i prapor LGBT komunit, což je jeden z mnoha příznaků, že je kampus opravdu po všechny bez výjimek. Ve sklepě je pak schovaná malá kavárna, kterou provozují studenti, a prý tam mají jedno z nejlepších kafí v Syracuse…

Tzv. greek life a z něj odvozený lokální snobismus a elitářství existuje (nečekaně) i tady. Některým studentům jde víc o to se dostat do jednoho z frat houses než na školu samotnou, a přes víkendy, kdy je hezky, je díky nim oblast kolem školy prý neobyvatelná #partyyyy

Univerzita v Syracuse je známá nejen pro své basketbalové mužstvo, ale hlavně pro jednu z nejlepších škol žurnalistiky a médií v celých Spojených státech. Spousta velmi úspěšných televizních reportérů a tzv. TV anchors jsou absolventi téhle školy (včetně třeba Shaquille O’Neilla, který tu absolvoval třídenní kurz sportovního vysílání pro atlety NBA)…

Když je škola, je všude pusto, ale jakmile se udělá hezky a vypukne přestávka, většina studentů obsype trávníky po kampusu. Pokud teda není 5 stupňů jako tady…

Takhle vypadá Hall of Languages v noci. Ta kulatá deska a půlkruhová zídka je památník 35 studentům, jejichž let Pan Am 103 v roce 1988 vybuchl nad Lockerbie ve Skotsku kvůli bombě na palubě. Univerzita doteď tragickou událost připomíná a kromě jiného poskytuje 35 stipendií pro nadprůměrné studenty jako symbol kontinuity studia těch, kteří v letadle zahynuli.

Dělali si tu ze mě profesoři legraci, že univerzitě přezdívám Bradavice a že si okem proměřuju, kde by se tu dál hrát famfrpál, ale můžete se mi někdo divit?

Kufr se mi nakonec vrátil den před odjezdem. Věci pomohl dočasně nahradit univerzitní bookstore a já si tak našla prima důvod, proč si koupit své tričko (první z mnoha…) z univerzitního merche s nápisem Syracuse 🍊. Navíc mě to hnedka zkraje donutilo vystopovat nejbližší obchody a co si budeme povídat, vysvětlovat proč máte hned druhý den po příjezdu místní tričko  se ukázalo jako dobrý způsob jak s budoucími kolegy rozvést hovor nejen o nepoužitelnosti některých aerolinek. Takže Delto, vlastně asi díky, ale opakování netřeba!

Jak na reklamaci ztracených zavazadel u Delta Airlines?

Na konečné destinaci najdete stánek „baggage claim“. Tam vysvětlíte situaci (oni o ní už vědí většinou dopředu…), vyplníte formulář, kde bydlíte původně a kde na cílové destinaci, dostanete na požádání balíček poslední hygienické záchrany (díky Kiehl’s!), letáček s referenčním číslem vašeho zavazadla a pak už se odebrete na hotel a čekáte. Na e-mail, který jste nechali na přepážce, vám přijde od stránky whereismysuitcase.com (ta adresa funguje jen v USA) zpráva, kde se kurýr pohybuje s vaším zavazadlem a kdy ho přiveze. Můžete ještě vyladit čas a pak už jen počkáte, až se vám kufr vrátí z cest.

Něco málo o The Original iSchool

Když mi přišel předběžný plán celého mého výletu, trochu mě polil studený pot a moje introvertní já si začalo nervózně kousat nehty. Kromě jednoho volnějšího dne, který jsem měla v plánu využít na omrknutí města a budoucího bydlení, mě od rána do večera čekaly schůzky se studenty z různých ročníků a večeře a informační sezení s profesory a zástupci PhD programu. Nakonec to bylo asi nejlepších pár dní, co jsem kdy zažila, které mě utvrdily v tom, že dělám správnej krok do budoucna, i když to nebude vždycky asi úplně jednoduchý.

Hinds Hall, kde sídlí School of Information Studies, tedy tzv. The Original iSchool, podle které se pak začalo všem dalším školám říkat „iSchools“. Univerzita Karlova a její Ústav informačních studií a knihovnictví je součástí téhle sítě jako jediná v ČR.

Měla jsem to štěstí, že StuNoMe, kde jsem dělala magistra, má velmi rodinnou atmosféru a s většinou z lidí, které jsem tam potkala, máme super vztahy překračující akademickou sféru. Na iSchool v Syracuse je to prostředí ještě o poznání semknutější – pravděpodobně i proto, že většina studentů je ze zahraničí a nadstandartní vztahy v tomhle prostředí hodně pomáhají, když na vás spadne jakýkoliv splín a stesk po domovu.

Podobných billboardů je jen na letišti hned několik a velmi rychle tak pochopíte, jak moc velká hrdost na místní univerzitu tady panuje.

Obecně se na místní PhD studenty informační vědy a technologií, kterých je včetně naší podzimní kohorty nastupující na podzim 2019 něco kolem třiceti, kouká spíš jako na mladší kolegy a dle toho se k nim přistupuje a chová. Žádný velký ramena nebo „jste na to příliš mladý, pane kolego, tak zalezte pod skříň“ tu neexistuje. Nikdo vám tu nejde po krku, všichni si vzájemně pomáhají jak ve výzkumu, tak i v každodenním fungování mimo kampus.

Báze celého programu totiž spočívá v přístupu skrze tzv. apprenticeship a nezůstáváte tak jen u jednoho vedoucího celých 5 – 6 let, co PhD děláte. Naopak ho ve druhém ročníku povinně měníte a jeho úkolem je vás poslat někomu, kdo vás naučí to, co ještě neumíte, a společnými silami s dalšími profesory, kterým pomáháte v rámci placené pozice Graduate Assistant, vás všichni dovedou k dizertaci. Navíc jste v průběhu studia součástí různých laborek a výzkumných skupin, kde si zase vzájemně pomáháte s dalšími studenty a sdílíte s nimi to, co by jim pomohlo a oni dělají to samé pro vás. Ale většinu věcí si samozřejmě musíte poctivě odmakat sami.

Víc se o tomhle všem ale rozepíšu v nějakém dalším z článků, až to začnu zažívat na vlastní kůži…

A tady už jsem zase já, konečně spoko, že mám jasno, jak bude vypadat můj další profesní život. V pozadí je pak můj akademický „domov“ na dalších několik let. Yup, Go Orange! 🍊

Published by

Leni

Data-driven & social media researcher girl going places🚀 🤓 Geek, nerdy & tech news about social media, digital marketing, books & movies, and R programming. 💻 📚 Czech globe-trotter in love with Sweden. 🌍

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.