logo

Doktorát v USA: Jak jsem si vybírala kam jít

Dokud se to nezačalo přímo týkat naší rodiny, nikdy mě ani nenapadlo zamyslet se nad tím, že bych se zapakovala a odjela studovat do zahraničí, natož přímo za velkou louži do USA a že to bude ještě ke všemu kvůli doktorátu. Mezi námi, původně jsem chtěla s celou akademickou sférou úplně skončit po dodělání magistra, ale jak vidíte, trochu se to zamotalo. Pokud to máte stejně nebo prostě jen uvažujete, že byste se chtěli ponořit do zahraniční akademické sféry, ale jste trochu zmatení jak si vůbec vybrat tu správnou školu, čtěte dál. Aspoň takhle jsem na to šla tehdy já:

Proč jít vůbec studovat doktorát (do zahraničí)

Možná máte někde v hlavě zašupanou představu o tom, že je akademická sféra nudná a plná prošedivělých pošuků, co nedělají nic jiného, než že sedí v knížkách a mumlají si pořád něco sami pro sebe o tématech, která vám nikdy k ničemu nebudou. Tak to tak není. Nebo aspoň ne tak úplně :)

Má to svá velká specifika, ale obecně je akademická sféra kreativní prostředí, kde si v rámci mantinelů výzkumných metod a etiky můžete bádat nad čímkoliv, co vás napadne a nikdo neříká, že se musíte striktně držet jen svého oboru. Pravda, žere to dost času, mozkových buněk a spousty energie, musíte hodně číst, zajímat se, pořád se něco učit, ale zároveň předáváte informace dalším (generacím), čas od času přijdete na něco, na co nikdo jiný nepřišel, píšete, bádáte, vydáváte a cestujete.  Je to možná trochu netradiční kariéra v době, kdy frčí byznys, freelancování a start-upy řešící problémy, o kterých jste ani nevěděly, že máte, ale zároveň to dává (aspoň mně) mnohem větší smysl, než mnohé jiné kariéry, které se staví na vytváření virtuálních hodnot (ano, koukám na tebe marketingu, už nejsme kamarádi!).

Takže podle čeho si máte vybírat školu, pokud se rozhodnete touhle cestou vydat?

Kvalita a hodnocení oboru

Zaprvé, vykašlete se na celosvětové žebříčky univerzit a koukejte místo toho na hodnocení oboru, který chcete studovat. Pro prvotní orientaci pomůže U.S. News & World Report, byť o něm Cathy O’Neill píše ve Weapons of Math Destruction, že je tam hodně zkreslených metrik. Podívejte se na:

  • jak si obor stojí mezi ostatními, kde se učí a jaká je procentuální úspěšnost přijetí na daný obor
  • u škol koukejte na poměr studentů vs profesorů (to vám zhruba ukáže velikost tříd – čím menší, tím lepší i pak v případě, že budete v rámci doktorátu učit), velikost školy jako takové
  • finance, které do ní proudí a odkud
  • dobré je vědět, jestli je škola soukromá, veřejná nebo jestli má nějaké zaměření na výzkum (money, money, money!)
  • a koukejte i na umístění lidí po dostudování, tj. do jakých firem bývají absolventi nejčastěji přijímáni

Můj příklad z praxe: Když jsem byla v Kalifornii, naprosto mě učaroval Stanford. Nese se kolem něj i škol z východního pobřeží z tzv. Ivy League taková zvláštní aura nedosažitelnosti, prestiže a vnitřního hecu. Jenže můj obor informačních věd a knihovnictví tam nemají. Nebo mají, částečně a příliš matematický, a to já zase moc dobře vím, na co mám a na co (ještě) nemám. Takže jsem začala hledat v mé oblasti obor, který má dobré hodnocení napříč Státy a zároveň má podmínky, které dávají větší smysl mé osobní cestě a jsou pro mě dostupné.

Tak jsem narazila na Syracuse University – je to v současnosti jedna z nejlépe hodnocených soukromých výzkumných univerzit v USA v oblasti informačních věd a technologií, architektury nebo komunikace. Magisterský obor Informačních systémů je tu dokonce 2. nejlepší v USA, jinak se tu magisterské obory z iSchool drží na celkovém čtvrtém místě v USA. Absolventi z fakulty chodí do firem jako je Facebook, Oracle, EY, Google nebo Airbnb. A další čísla už si nepamatuju :)

Tohle je část složky, kterou jsem od školy dostala, abych se zorientovala v tom, co mám od oboru čekat a co on očekává ode mě.

Financování

Jakmile projdete všechny žebříčky a prozkoumáte plusy a mínusy dané školy a oboru, nejdůležitějším dalším krokem je informovat se o tom, jakým způsobem se dá studium zaplatit. Na všech školách v USA si musíte platit školné, přes to prostě nejede vlak. Valná většina z nich ale poskytuje stipendium, finanční podporu nebo je možné nějakým způsobem zažádat o aspoň částečnou pomoc s proplacením školného. Další možností je oslovit nadace nebo firmy (u nás i v USA), nebo využít například Fullbrightovo stipendium.

Můj příklad z praxe: Mně se povedlo najít si školu, která mi školné (cca $43 000 na rok) v plné výši zaplatí pod podmínkou splnění všech náležitostí jako je studijní průměr GPA 3.0, pravidelná školní docházka, dodržování pravidel školy a kampusu apod. Dále budu v rámci doktorátu pracovat na kampusu školy, což mi víza povolují do výše 20h týdně, jako graduate assistant (GA), za což budu taky placená. Oboje dohromady mi pokryje náklady na školné i celkem pohodlné žití v Syracuse. Jen co tak vím, tohle není úplně standardní postup. Jak jsem psala, Syracuse je soukromá výzkumná univerzita a teče do ní tak poměrně hodně peněz z grantů, kterými se pokrývají právě i náklady na školné pro přijaté PhD studenty.

Lidi

Doktoráty v USA fungují tak, že vás má po většinu studia na starosti jeden vedoucí (supervisor) a s ním konzultujete svou práci, zájmy, články a stará se jako vnější síla o to, aby vaše akademická kariéra a výzkum šly správným směrem.

S tímhle člověkem budete trávit, pokud všechno půjde dobře, zhruba 5 let svého, často velmi intenzivního a mnohdy těžkého akademického života, proto je celkem dobrý nápad investovat čas do hledání toho nejlepšího vedoucího. Měli byste si sednout jak tématy a oblastmi, které oba řešíte, ale i tím, jací jste jako lidi. Což se samozřejmě na dálku dělá hůře než se řekne, ale…

Můj příklad z praxe: Moje hledání začalo, nečekaně, googlením. Protože mě zajímá a chci se dlouhodobě zlepšovat v metodě analýzy sociálních sítí a zkoumat, jak se informace sítěmi šíří a jak se v tom promítá dynamika online komunit, proklepla jsem si, kdo to ve Státech dělá, kdo to učí na univerzitě z mého předchozího výběru (University of Washington, Syracuse University apod.) a na jakém oboru. Seznam lidí jsem pak prošla ještě v Google Scholar, kde jsem zjistila, jakou mají dotyční publikační činnost a jakými tématy se dlouhodobě zaobírají. Moje škola totiž jako jednu z podmínek pro přijetí stanovuje, že musíte být „good fit“ v tom, čemu se škola věnuje a čemu se věnuje váš budoucí supervisor.

Našla jsem si kontakt, napsala mu krátký e-mail, kde jsem se představila a zmínila, že bych chtěla na PhD právě k němu, a čekala jsem na odpověď. Následoval Skype a shodou náhod i osobní setkání na jedné konferenci v Kodani v létě. A protože jsme si sedli jak akademicky, tak i jako lidi, nakonec to všechno dopadlo dobře :)

Místo

Amerika je veliká a každé místo tam má své specifikum, proč byste v něm chtěli i nechtěli žít. Zatímco je určitě fajn slunit se v Kalifornii a chodit si ve volném čase, kterého stejně během doktorátu nemáte moc, surfovat na místní pláže, řekněme, že místní situace ohledně placení bydlení a daní je tam pro studenta trochu likvidační. Ostatně tady je šikovná kalkulačka životních nákladů propočítaná pro různá města.

Jinde zase chcíp pes, není tam úplně bezpečno, případně vás čas od času proženou tornáda, hurikány nebo sněhové bouře. Případně asi nebudete úplně nadšení, pokud se ocitnete v místě, kde se za bílého dne prohání Ku Klux Klan nebo je tam jiným způsobem příliš červeno.

Další věc je pak doprava do Evropy, kam budete čas od času lítat jen tak políbit rodnou hroudu a dát si dobrý český pivo. I tohle jsou všechno faktory, na které je dobré pamatovat při hledání školy.

Můj příklad z praxe: U mě byla nejdůležitější kvalita univerzity/oboru a sednout si s konkrétním člověkem, až potom jsem řešila místo. Respektive jsem ho vlastně moc řešit nemusela, protože Syracuse je 5. největší město ve státě New York, což zajišťuje nejen vlastní letiště (wohoo!), ale i městský styl života průměrné velikosti.

Samo město je pak stejně jako většina státu „modré“, úroveň žití v NY mimo NY je super a v dojezdové vzdálenosti do „civilizace“ mám Toronto, Ottawu, Montréal, Boston, Filadelfii, Pittsburgh a New York. Syracuse je bezpečná oblast, s množstvím parků a zeleně, spoustou festivalů, ale i klidem potřebným na studium (*mrk mrk*) a sedí přímo na jezeře Onondaga.

Jediné, co budu muset zkousnout, jsou návaly sněhu během zimy, která se tu hlásí o slovo už v listopadu a trvá cca do dubna. Fungují tu jezerní efekty a tlaková níže jménem Alberta clipper, což kromě super kosy obnáší i krásných a vydatných 66 dnů sněžení. Škola se ale zavírá jen až když začne hodně foukat…

Tohle na vás vyskočí jako jedna z prvních fotek, když dáte vyhledat „Syracuse snow“. Varovali mě, ne že ne.

Proč nezůstat v ČR nebo v Evropě?

K tomu, proč jet do zahraničí a nezůstat v Čechách, nemám až tak moc informací o tom, jak funguje studium PhD tady, abych mohla v tomhle plnohodnotně radit, ale…často slyším, že je u nás problém vyjít finančně, ale v zahraničí to tak většinou nebývá. Sama si nedokážu představit, že bych k doktorátu měla mít ještě práci na plný pracovní poměr, jak to je zvykem punkovat v ČR.

Dál je důležitým faktorem (aspoň pro mě), že osobně a profesně vyrostete. Procvičíte si jazyk, poznáte jinou kulturu, nasbíráte skvělý kontakty a hlavně nezůstanete dřepět zaprdění za českou pecí a zjistíte, jak se to dělá jinde.

Pokud jste dostatečně ambiciózní, kdo říká, že pak nemůžete přivézt trochu zahraničního „nou hau“ i do českých luhů a hájů, nebo naopak obohatit Ameriku o to, zač je toho česká věda. Co si budeme povídat, průvan nových nápadů by se v mnohém hodil oběma stranám…

Máte další dotazy ohledně PhD v USA? Napište!

2 thoughts on “Doktorát v USA: Jak jsem si vybírala kam jít”

  1. Ahoj! Super prakticky navod, jak na to a je to dukazem, ze to neni az zas tak nedosazitelny, jak se (alespon v mem okruhu/bubline) porad dokola rika.
    Super prace a uzij si to!
    (sorry eng klavensice mimo CR)

    • Díky moc! Určitě to není tak nedosažitelný, jak si hodně lidí myslí. Takže kdyby někdo váhal, pošli mu tohle, ať se hodí do klidu :)

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.